Otázkou proto nadále zůstává, jak bude naplněna povinnost související s předvídáním povětrnostních podmínek. Snadno totiž může nastat situace, kdy meteorologové předpovědí oblačno bez sněhových či dešťových srážek, avšak skutečnost bude od předpovědi odlišná. Z toho vyplývá, že řidič nemohl předpokládat, že se vzhledem k povětrnostním podmínkám na pozemních komunikacích bude nacházet souvislá vrstva sněhu, ledu nebo námraza.
„Formulace ustanovení je velmi neurčitá. Je však možné se domnívat, že ani například odvolání se na informace z předpovědí počasí nebude pro policii dostačujícím argumentem. V případě, že se počasí prudce mění a řidič nemá na svém voze zimní pneumatiky, lze v zájmu bezpečnosti silničního provozu a v zájmu předcházení nepříjemnostem s policií doporučit s takovým vozidlem nejezdit,“ doporučil Pavel Fráňa.
Pokud však počasí použití zimních pneumatik vyžaduje a řidič navzdory tomu tuto povinnost nedodrží, hrozí pokuta od 1500 do 2500 korun. Zákon nespojuje s porušením této povinnosti sankci v podobě odečtu bodů. Významnou sankcí však může být pro řidiče krácení pojistného, jelikož některé pojišťovny přistoupily k začlenění možnosti krácení pojistného plnění v případě porušení povinnosti výměny pneumatik do pojistných podmínek.
„Pokud se řidič domnívá, že mu byla pokuta uložena neoprávněně, může se odvolat. V případném přestupkovém řízení bude možné prokázat, například za použití údajů z meteorologického ústavu, že v místě, kde byla pokuta uložena, vznik souvislé vrstvy sněhu, ledu nebo námrazy nepřicházel v úvahu. Nelze však opomenout riziko, že v případě uznání viny za spáchání přestupku v rámci správního přestupkového řízení mohou vzniknout další náklady související s přestupkovým řízením,“ dodal Pavel Fráňa.