Praha 7 na úklid ulic sama nestačí. Hledá dobrovolníky

Většina komunikací není ve vlastnictví jednotlivých městských částí, jejich opravy i úklid zajišťuje Technická správa komunikací pověřená majitelem komunikací – pražských magistrátem. Některé radnice ale s úklidem pomáhají a z vlastního rozpočtu na něj každoročně vyčlení nemalou částku. Tak je to například v případě Prahy 1 „Zákonná odpovědnost za provádění zimní údržby komunikací leží na bedrech města Prahy. Přestože TSK vnímá důležitost centra Prahy a zajišťuje zimní úklid a čištění na absolutní většině komunikací, nedokáže je ze svěřených prostředků zabezpečit celé. Praha 1 je proto nápomocná a na zbylých plochách tuto zimní službu zajišťuje. Celkově se jedná o zhruba 120 tisíc m2 chodníků. Úklid na nich zajišťujeme pomocí dlouhodobě nasmlouvané společnosti a tato společnost se o tyto plochy stará celoročně. Proto také nevypisujeme pro obdobné zimy žádné zvláštní výběrové řízení ani nenajímáme pro zimní službu jednotlivce. Na tyto druhy úklidů máme ročně vyčleněno zhruba 4,5 milionu korun,“ popsal praktiky první městské části místostarosta Prahy 1 Richard Bureš (ODS).

Praha 7 má ale jiný plán, do úklidu komunikací během kalamitních situací chce zapojit občany. Zdarma. „„Doplňujeme databázi aktivních sousedů, kteří budou v případě ledovky připraveni pomoci zlepšit schůdnost chodníků. Ledovku jsme sice za poslední dva roky nezažili, ale je třeba se na ni připravit,“ uvedl starosta Prahy 7 Jan Čižinský (P7S).

Postup radnice se ale nelíbí opozici, podle ní by se o úklid měla být Praha 7 schopna postarat sama. „Zákon mluví jasně. Za úklid chodníků zodpovídá vlastník, tedy město nebo městská část. Svou výzvou starosta přiznává, že nezvládá tuto povinnost zajistit, což občané bohužel vidí třeba i na nedostatečném úklidu psích exkrementů," komentoval výzvu starosty Čižinského předseda ODS v Praze 7 Tomáš Kaštovský. „Úklid ulic nemají zajišťovat dobrovolníci, ale pracovníci úklidových firem. Doufám, že pokud přijde opravdová kalamita, nepožene starosta do ulic třeba učitele nebo zaměstnance úřadu,“ dodal.

Když dojde k úrazu...

Každým rokem stoupá počet případů, kdy si lidé na zledovatělém chodníku způsobí vážná zranění. Ze statistik tuzemské pojišťovny vyplývá, že meziročně počet těchto zranění vzroste více než o čtvrtinu. „Odpovědnost za škodu zapříčiněnou neschůdností chodníku se už v září 2009 přenesla přímo na vlastníka chodníku. Tím jsou ve většině případů města a obce. Ty by tedy měly na své náklady zajistit odklízení sněhu či posyp kluzkého chodníku. Některé obce jsou proto pro případ úrazů na neuklizeném chodníku pojištěny prostřednictvím pojištění odpovědnosti za škodu. Každý úraz ale automaticky neznamená nárok na odškodné,“ vysvětlil Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Pokud už k úrazu dojde, odškodnění může chodec vyžadovat přímo na obci, je-li vlastníkem komunikace. Pokud obec vinu neuzná, může se poškozený obrátit na soud. „Chodec musí svá tvrzení vždy podložit důkazy. Z nich by mělo být přinejmenším zřejmé, jaký zdravotní úraz se mu stal a v jakém rozsahu, na kterém konkrétním místě k úrazu došlo a jaký byl stav chodníku v době nehody. Poškozený by si proto měl zajistit například svědecké výpovědi kolemjdoucích nebo lékařskou zprávu,“ doporučil Jiří Hartmann.