Modrá smrt II: Parkovací chaos vrcholí

Před prázdninami jsme se v Naší Praze věnovali chobotnici modrých parkovacích zón.

První díl ze seriálu článků Modrá smrt v letošního května nazdete zde:
http://www.nasepraha.cz/zpravy-45/modra-smrt-proste-nezaparkujete

Od konce prázdnin byly spuštěny v další zhruba třetině metropole – v Praze 5, Praze 6, v Praze 8 a v druhé polovině Prahy 3. Dále platí, že zakoupení parkovací karty místo k zaparkování negarantuje. Ve většině nových i stávajících celých místních zón bylo pro rezidenty zvýšené na 1200 korun ročně. Nebo je restriktivně drahé pro ostatní řidiče. Vyšší cenu tedy platíte na využití menšího území metropole. Nové zóny budou fungovat jinak, než ty dosavadní. Je reálná celopražská parkovačka? Celoměstská nebo vícezónová (několik čtvrtí, levý/pravý břeh atp.) možnost parkování se nepřipravuje. „Pořízení takového oprávnění možné nebude, popíralo by to samotný regulační charakter ZPS,“ uvedl magistrát.

Zóny nejsou kompatibilní

Systémy v pražských zónách nejsou nijak vzájemně kompatibilní. Parkovací karta ze Žižkova neplatí v Dejvicích ani Karlíně. Další chaos nastává v odlišnostech velikosti míst k parkování a tím odlišenosti cen. Majitel auta z Dejvic z Prahy 6 dostane parkovací oprávnění na celou Prahu 6 třeba včetně Bubenče – v Praze 6 je jediná parkovací zóna. Za jednu cenu. Opačně tomu je v sousední Praze 5: ta je rozdělena na několik menších oblastí, takže člověk s trvalým bydlištěm či provozovnou na Smíchově může koupit levnější jen smíchovskou nebo dražší celopětkovou. Rozdělena je též Praha 8, naopak i nově přibyvší zóna Prahy 3 je za jednu (vyšší) cenu celá. Rozdíly též budou, že v některých zónách se snadno pozná, kdo platí a neplatí, kdežto jinde to bude elektronicky hlídat „velký bratr. Řidiči například v nové zóně v Praze 6 nedostanou po zaplacení kartičku za sklo jako v nové (nově rozšířené) zóně na Jarově v Praze 3, ale na šestce budou monitorována vozidla kamerami elektronicky a porovnáním s databází vozidel, zda mají zaplaceno parkování. Kdežto v Praze 3 to bude pojízdný kamerový systém monitorovat až za dva roky, do té doby budou karty za sklo. Postupně Big Brother bude monitorovat placení (a fakticky tedy přítomnost vozidel) v celé modrou smrtí zazónované Praze.

Někde mobilem, jinde ne. Někde dvě, jinde tři hodiny

Další rozdíly budou pociťovat zejména přespolní: v odlišnostech návštěvnického placení krátkodobého tříhodinového parkování na modrých rezidenčních zónách: V Praze 1 až 3 a 7 bude platit zatím stávající systém, kdy je možné si koupit parkovací lístek na dvě či deset hodin na úřadě. Naopak v nových modrých zónách v Praze 5, 6 a 8 budou moci až tři hodiny parkovat i lidé mimo rezidentů. Ti to budou moci zaplatit aplikací přes mobil prostřednictvím virtuálních parkovacích hodin na magistrátním webu. Ne všude, v dalších Prahách 3 a 7 má být podle slibu možnost platby spuštěna ještě letos, v Praze 1 a 2 podle zatím dostupných informací od poloviny příštího roku, kdy úřad přestane prodávat parkovací lístky. Praha 1 k vitruálnímu placení má své výhrady: „Možnosti parkování nerezidentů zcela rezignuje na původní důvod zavádění zóny placeného stání v centru Prahy. Tím byla ochranná funkce rezidentů tam, kde z charakteristiky uliční sítě a zástavby vyplývá nedostatek parkovacích míst," řekl ke změně místostarosta Prahy 1 Richard Bureš.

Mimopražští ze hry, ale P+R moc nevyužívají

Spousta parkujících aut v Praze patří Středočechům, ale i Severočechům a lidem z dalších krajů.  Denně dojíždí za prací podle Statistického úřadu přes 160 tisíc lidí. P+R parkoviště na okrajích Prahy jsou přitom prázdná. Parkoviště P + R tvoří systém odstavných ploch v okrajových částech, vždy v blízkosti MHD. Otevřena denně od 4 hodin rána do ukončení metra, přibližně do 1 po půlnoci. Poté se parkoviště uzavírají a za nevyzvednutý automobil řidič zaplatí částku 100 korun, tedy asi za 3 hodiny parkování v návštěvnických zónách, pokud najdete místo. V roce 2011 se cena za denní zaparkování v rámci zvýšila z deseti na 20 Kč. V nevyužití těchto smysluplných parkovišť pro mimopražské by restrikce podle názorů oslovených dopravních odborníků redakcí Naší Prahy pomoci mohla.

Ochrana centra nebo…

Původně mělo jít o ochranu centra, postupně se zóny začaly spíše populisticky využívat jako jediná úleva pro rezidenty/voliče - na neřešený nedostatek parkovacích míst a neschopnosti magistrátu a radnice je vytvářet či stavět. Poměrně pochopitelně ZPS patří od roku 1996 do centra (Praha 1 či později 2). Patrně jako volební argument byly před lety rozšířeny na polovinu Prahy 3. Zde k  tehdejší radnicí slibované výstavbě nových parkovacích míst včetně podzemních nikdy nedošlo, a tehdy se k modré chobotnici přidala i Praha 7. Letos přidávají části nebo zbytky dalších čtyř Prah. Ale další radnice letos ZPS odmítly (Praha 4 a 9) a jejich realizace je tam pozastavena, dlouhodobě je proti jejich současnému provedení i Praha 10.

Své odpadky sousedům na dvorek

Jak jsme již v Naší Praze uvedli příměr o posouvání problému: „Odházel se hnůj z Prahy 2, 3 a 7 a pár dalších míst pryč. A chvíli byl klid,“ uvedl místostarosta Prahy 4 Zdeněk Kovářík. „Nemá smysl přehazovat hnůj donekonečna, to je řešení pro bloudy, kteří věří ve svět bez aut,“ říká. Podle Prahy 4 i dalších názorů se má jít souběžnou cestou parkovišť a P+R. „To vše samozřejmě musíme postavit, jen navrhovat nestačí. Bez přehazování hnoje, a s jednoduchou levnou formou placení za jednu kartu pro celé město.“ Podobné hlasy zaznívají ze všech lokalit bez ohledu, jestli zóny mají nebo ne. „Stav si žádá systematické řešení. Z našeho pohledu by se hlavní město mělo zaměřit na výstavbu nových parkovišť a parkovacích domů v okrajových oblastech jednotlivých městských částí,“ uvedl mluvčí Prahy 7 Martin Vokuš. Ovlivní to rozpočet rozvoje MHD a metra i silničních obchvatů: „Do doby dokončení vnějšího a vnitřního okruhu bude centru města vždy hrozit přetížení,“ uvedl místostarosta Prahy 1 Richard Bureš. Za určitých podmínek (ekologických, kapacitních a cenových motivací) by se zdála být reálná příprava cenově akceptovatelné a technicky zvládnutelné možnosti legálně parkovat ve více Prahách nebo celopražsky. Přitom to není možné, nikoli kvůli ceně, technologii či dokonce ani v politické vůli, ale zakopanej pes je prostě v tom, že za žádný peníze si nekoupíte parkovací místa, která nejsou a tím že se nestaví, tak ani nebudou.

• Řidiči, rezidenti, návštěvníci a řemeslníci: Posílejte nám prosím elektronicky své zkušenosti. Nejlépe přímo na facebookovou stránku www.facebook.com/casopisNasePraha. Děkujeme.

Regulace v centru ano, ne jako jediné řešení

Krok správným směrem nepokračoval: Zavádění modrých zón v Praze mělo v 90. letech alespoň trochu usměrnit parkování v centru města. Byl udělán i jeden důležitý krok – uprostřed Palachova náměstí v jámě pro milion mamutů vzniklo podzemní parkoviště. Dlouhá léta bývalo poloprázdné, dnes je to jediné místo (mimo obchodní domy apod.), kde se v centru dá zaparkovat a nezřídka je obsazené. Zato obyvatelé Prahy 1 si modré zóny pochvalují.  Od 90. let totiž bylo vystěhováno několik tisíc lidí. „Když přijedu večer domů, mám před domem k dispozici v modré zóně asi dvanáct míst,“ říká Eva Vavřínová z Platnéřské ulice. „Pravda je, že v našem domě bydlí už jen dva nájemníci, zbytek jsou kanceláře.“ Na Vinohradech a jinde jí mohou jen závidět. Ale i na Proseku, Vršovicích, Dejvicích, Smíchově… a vlastně všude. Zatímco v památkovém vlastním centru města ZPS vznikly logicky jako ochrana nejužšího památkového centra před kočovníky, bohužel některé radnice populisticky řešily svůj nedostatek parkovacích míst a neschopnost je vytvářet (spolu s dalšími kroky podporujícími pohyb lidí a zboží po městě) jejich posouváním. Jsou samozřejmě místa, kde je restrikce vkusně namístě. Na pokyn náměstka primátorky Petra Dolínka vypověděla TSK nájemní smlouvu provozovateli parkoviště na Malostranském náměstí. „TSK ode mne dostala pokyn vypovědět smlouvu tak, aby od července již na Malostranském náměstí parkoviště nebylo a naopak mohly být posuzovány nabídky na zřízení předzahrádek či různých občanských aktivit, které tak budou moci být v tomto historickém srdci Prahy provozovány,“ uvedl Dolínek. Tento krok vítají i zástupci městské části Praha 1. „Jednoznačně to podporuji. Malostranské náměstí si zaslouží mnohem důstojnější využití, než coby parkoviště. Zároveň ovšem budeme požadovat, aby parkující auta nezahltila okolní ulice,“ řekl zástupce starosty Prahy 1 Daniel Hodek. Dolínek vydal pokyn TSK i s vědomím, že se proti odstranění parkoviště ozvali poslanci. „Podle názoru odborníků z Institutu plánování a rozvoje má sama sněmovna řadu kapacit, které se dají využít. Zároveň je hned za řekou u Rudolfina podzemní parkoviště,“ uvedl Dolínek.