8°C
Metropolitní plán navrhuje pravidla rozvoje Prahy na příštích patnáct až dvacet let. Nový územní plán vzniká od roku 2012 a platit by měl nejpozději od roku 2023.
Na jaře 2018 by měl započít proces veřejného projednání, jehož se vedle úřadů a odborných institucí mohou účastnit i občané. „Návrh plánu prošel v poslední době velkou diskusí, do níž bylo zapojeno mnoho lidí z různých oborů a institucí. Věřím, že nyní je dlouhý proces projednávání dobře připraven,“ říká primátorka Adriana Krnáčová (ANO 2011). „Do návrhu plánu se obtiskly desítky hodin jednání, názory odborných recenzentů i právníků, vůle státní správy, městských částí a dalších institucí,“ vysvětluje Ondřej Boháč. „Plníme harmonogram přípravy tak, aby na jaře příštího roku mohlo být zahájeno projednání s městskými částmi, dotčenými orgány a veřejností. Do té doby uspořádáme řadu setkání, na kterých se budou moci všichni zájemci s návrhem seznámit. Připomínkovací proces je zcela zásadní, proto návrh zveřejňujeme již nyní,“ uvedla náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ).
Zvýšit potenciál vnitřní Prahy
Metropolitní plán se promítne například do zkvalitnění života na sídlištích. Na sídlištích bydlí více než jedna třetina obyvatel Prahy, pokrývají zhruba 14 % zastavěných ploch. Ideálem je doplnit sídliště o různorodější nabídku bytů i o nové objekty občanské vybavenosti. Pro umístění budov plánuje Metropolitní plán vymezit určité plochy (většinou na nedokončených okrajích sídlišť) a stanovit jim podmínky pro zastavění. Analýza vývoje sociální struktury velkých pražských sídlišť mezi lety 2001 a 2011, zpracovaná Sekcí strategií a politik IPR Praha, zkoumala šestnáct sídlišť s celkově 312 tisíci obyvateli a porovnávala, jak se tato místa liší od ostatních částí Prahy. Vyplynuly z ní i určité nepříznivé trendy. Jde především o úbytek obyvatel, nebo např. stárnutí populace. Hrozícímu plíživému úpadku sídlištních celků se proto návrh Metropolitního plánu snaží zabránit.
Zamezit růstu města do šířky, využít
nevyužitá území. Výškové jen někde
Mezi hlavní cíle Metropolitního plánu patří zamezit rozšiřování zástavby o krajiny na periferii města. Namísto toho prosazuje, aby se nové budovy stavěly v transformačních územích – na místě starých továren či již nepoužívaných nádraží. Plán též přinese například celoplošnou výškovou regulaci zástavby, která dosud v Praze palčivě chyběla. Výškové budovy tak již nebudou moci vznikat jako nahodilé solitéry. Plán navrhuje umožnit stavbu výškových budov jen v několika vybraných oblastech. Adresa: metropolitniplan.praha.eu
Primátorka Adriana Krnáčová
„Metropolitní plán je jedním ze zásadních dokumentů pro další rozvoj města,“ uvádí primátorka hlavního města Adriana Krnáčová, „jde například o to, že město by se nemělo tolik rozrůstat do krajiny, protože je to neefektivní. Dopravní obslužnost je samozřejmě mnohem komplikovanější, ale logicky to i zhoršuje dopravní situaci uvnitř města. Chceme maximálně využít potenciál vnitřní Prahy, kde jsou velká rozvojová území, kde mohou vznikat v podstatě celé nové čtvrti.“
.jpg)
.jpg)
.jpg)
