Lidé si na Klárově připomněli sto let od vzniku letectva

Vznik československého vojenského letectva se spojuje s 30. říjnem 1918. K oslavě výročí byl symbolicky zvolen 14. srpen, kdy v roce 1945 zpět do Československa přiletěla většina letců sloužících v zahraničí.

"Jsme si vědomi hrdinství veteránů, kteří se zasloužili o porážku hitlerovského Německa. Na jejich hrdinství nikdy nezapomeneme, je nám ctí, že byli předchůdci našeho současného letectva," řekl novinářům velitel českých vzdušných sil Petr Hromek. Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký poznamenal, že českoslovenští letci za druhé světové války bojovali za svobodu. "Svoboda je to nejcennější," podotkl.

Na Klárov přišlo asi 200 lidí včetně někdejšího šéfa Vojenského výboru NATO Petra Pavla a jeho nástupce Stuarta Peache, který poprvé ve funkci navštívil Českou republiku. Přítomni byli i zástupci RAF, která letos také slaví 100 let své existence.

Hromek řekl, že si armáda výročí 100 let od vzniku letectva připomene kromě dnešní piety i výstavou, která bude umístěna před generálním štábem nebo při zářijových Dnech NATO v Ostravě. Slavnostní shromáždění se koná také dnes v Senátu.

Československé letectvo bylo podle historiků založeno 30. října 1918, kdy letečtí důstojníci rakousko-uherské armády českého původu a ustanovili v Praze Letecký sbor Československé armády. V počátcích měl k dispozici pouze několik letadel, která zůstala po válce na československém území.

Další stroje dodali spojenci nebo vyrobily továrny Letov, Aero, Avia a později Praga. Podle dřívějších údajů armády mělo československé letectvo ke konci roku 1919 asi 150 různých letounů, bojeschopných z nich bylo 50. Na počátku září 1938 jich mělo již 1514, z nich 40 procent bylo stíhacích, 20 procent bombardovacích a zbytek výzvědných a pozorovacích.

Českoslovenští letci se proslavili během druhé světové války, zapojili se třeba do bojů ve Francii, Velké Británii nebo Sovětském svazu. Jen v RAF (Royal Air Force - Královské letectvo) podle armádních údajů vykonali 43 500 operačních letů a sestřelili nebo poškodili 362 nepřátelských letounů.

Účastnili se také bombardovacích útoků na cíle v kontinentální Evropě i na lodní dopravu. Počátkem roku 1944 byla z Velké Británie odeslána skupina stíhacích pilotů do Sovětského svazu, která utvořila základy československé letecké jednotky na východní frontě.

Po druhé světové válce byly postupně zavedeny proudové a nadzvukové letouny a bylo vytvořeno samostatné dopravní a vrtulníkové letectvo. V roce 1989 mělo československá armáda ve výzbroji více než 400 bojových letounů a 100 vrtulníků. V současné době jich je necelá stovka.