Zatím ne zcela zpracované výsledky měření, které proběhlo uplynulý víkend ukazují že zachovat provoz tramvají je možné. TSK proměřovala především spoje mezi dvěma částmi mostu, který pochází z období I. světové války. Druhá část vznikla po úpravách v 60. letech minulého století. Obě části nyní spojuje na 200 přechodových železobetonových desek, které byly prověřovány.
Měření mostu, který je ve špatném stavu urychlil pád Trojské lávky. Ve své podstatě ani uzavření tramvají (linka 14) by nijak zvlášť dopravu v Praze neohrozilo. Existuje totiž dobré spojení metrem mezi oběma břehy a zastávka Štvanice, která byl obnovena na nátlak Prahy 7 je ve své podstatě minimálně využívána. Po dokončení analýz se rozhodne o tom, jaký bude další postup. Most se ale může opravovat teprve v okamžiku, kdy bude uskutečněna přeložka sítí, které vedou pod mostem do nyní budovaného kolektoru, který oba břehy Vltavy spojuje. Lze jen doufat, že nenastanou problémy tak, jako u mostu Libeňského, kde se ve své podstatě čeká na rozhodnutí ministerstva kultury, zda jde nebo nejde o památku a podle toho pak lze rozhodnout o způsoby opravy, rekonstrukce či znovupostavení mostu. Rekonstrukci Hlávkova mostu ale také musí projednat památkáři, jde totiž také o chráněnou památku.
Co je významného na Hlávkově mostě
Most má bohatou výzdobu jsou na něm umístěny alegorické reliéfy (Sen, Rozvaha, Práce) a reliéfy významných osobností pražského života doby, kdy most vznikal. Autory reliéfů jsou špičky českého sochařství , například Bohumil Kafka, Ladislav Kofránek, Josef Mařatka, Otto Gutfreund a další. Významná jsou sousoší Jana Štursy, která zmizela v roce 1960, ale nakonec se v roce 1983 na své místo vrátila.