Hlávkův most – zatím žádná změna, tramvaj zůstává

Zatím ne zcela zpracované výsledky měření, které proběhlo uplynulý víkend ukazují  že zachovat provoz tramvají je možné. TSK proměřovala především spoje mezi dvěma částmi mostu, který  pochází z období I. světové války.  Druhá část vznikla po úpravách v 60. letech minulého století. Obě části nyní spojuje na 200 přechodových železobetonových desek, které byly prověřovány.

Měření mostu, který je ve špatném stavu urychlil pád Trojské lávky.  Ve své podstatě  ani uzavření tramvají (linka 14)  by  nijak zvlášť  dopravu v Praze neohrozilo.  Existuje  totiž dobré spojení metrem mezi oběma břehy a zastávka Štvanice, která byl obnovena  na nátlak Prahy 7 je ve své podstatě minimálně využívána.  Po dokončení analýz se rozhodne o tom, jaký bude další postup. Most se ale může opravovat teprve v okamžiku, kdy bude uskutečněna přeložka sítí, které vedou pod mostem do nyní budovaného kolektoru, který oba břehy Vltavy spojuje.  Lze jen doufat, že nenastanou problémy tak, jako u mostu Libeňského, kde se  ve své podstatě čeká na rozhodnutí ministerstva kultury, zda jde nebo nejde o památku a podle toho pak lze rozhodnout o způsoby opravy, rekonstrukce či znovupostavení mostu. Rekonstrukci Hlávkova mostu ale také musí projednat památkáři, jde totiž také o chráněnou památku.

Co je významného na Hlávkově mostě

Most má bohatou výzdobu  jsou na něm umístěny alegorické reliéfy (Sen, Rozvaha, Práce) a reliéfy významných osobností pražského života doby, kdy most vznikal. Autory reliéfů jsou špičky  českého sochařství , například Bohumil Kafka, Ladislav Kofránek, Josef Mařatka, Otto Gutfreund a další. Významná jsou sousoší Jana Štursy, která zmizela v roce 1960, ale nakonec se v roce 1983 na své místo vrátila.