Moderátorka Lucie Špaková: „Na Vinohradech miluji historii, která prosakuje zdmi domů“

Jste spojována s projektem Štrůdl. Můžete ve zkratce vysvětlit, oč jde?

Štrůdl, to je když se například v tovární hale v neděli ráno sejde spisovatel, rapper, režisér, cestoval a designérka a baví se o zajímavém tématu. Náš poslední Štrůdl byl třeba na téma Rozhodovací paralýza. Každé setkání je ale úplně jiné. Vždy se koná na jiném místě a díky mixu zajímavých hostů, kteří vypráví své životní příběhy a zkušenosti, mohou návštěvníci hledat svoji vlastní cestu. Chceme, aby lidé nekopírovali a nehledali nějaké návody na život, ale aby se inspirovali. Chtěla jsem vytvořit projekt pro lidi, kteří rádi objevují. A to sami sebe, nové přátelé, zajímavé cesty a možnosti. Nebavili mě klasické přednášky a tak je Štrůdl hodně interaktivní. Snažím se, aby lidé dané téma nejenom slyšeli, ale i si ho prožili. Takže například si zničehonic mají zaskákat panáka nebo si prohledat kapsy a dát nějakou maličkost svému sousedovi.

Takže o sladkém dezertu, jak by název projektu napovídal, to skutečně není?  Ani ho hostům vašich setkání neservírujete?

Ale servírujeme!  Někdy si ho ale musí návštěvníci najít. Jako například během Štrůdlu na téma Život bez hranic s lékařem „bez hranic“ Tomášem Šebkem. To dostal každý u vchodu baterku a snídani si musel nabrat v zatemněné místnosti a posvítit si na ni. Byla to taková metafora proto, abychom lidem připomněli, že když si za něčím jdou, často musí v životě trošku tápat. Prostě někdy lapnete omylem sendvič místo štrůdlu. Ale vždycky je důležité následovat svou vnitřní intuici.

Můžete vyjmenovat například tři univerzální rady úspěšných lidí pro nás, méně úspěšné?

To záleží na tom, co je pro vás úspěch? Já za úspěch považuji to, když jsem šťastná, i když se může zdát, že zrovna není vůbec důvod. Jako třeba když začínáte podnikat, nemáte na výplaty, sama ani na daně a víte, že máte před sebou hodně náročné období. Může vás to položit. Můžete s tím seknout. A nebo můžete být šťastní, protože děláte něco, co vás naplňuje a má smysl. Nejkrásnější diamant musí projít tím největším žárem. Odhodlání, vášeň, výdrž a schopnost se podívat na všechno s nadhledem. Myslím, že tyto vlastnosti patří k úspěšnému životu.

Když už jsme byli u jídla – vy jste před necelými dvěma lety zhubla 15 kilogramů. Prozradíte návod, nebo jste jen omezila přísun kalorií?

 Takhle hrozné to nebylo. (smích) Ale asi 8 kilo dolů šlo. U mě to bylo hlavně o stravě. Jedla jsem nepravidelně. A tak jsem jednoho dne stála u dveří Lady Noskové, výživové poradkyně. Chtěla jsem se naučit správně jíst a hlavně proniknout do těch šílených etiket. Ze začátku to pro mě byla docela dřina, ale musím říct, že teď vím, po jaké šunce sáhnout, aby měla 95% masa. A jak to má na talíři vypadat.

„Odhodlání, vášeň, výdrž a schopnost se podívat na všechno s nadhledem, to vše patří k úspěšnému životu.

Letní Praha, co vám to říká? Jaké místo je v létě pro vás nejpoetičtější?

Momentálně žiji u náplavky, ale jsem hlavně vinohradská. Osm let jsem se stěhovala maximálně o dvě ulice. Miluji tam ten náboj. Historii, která prosakuje zdmi domů. A Grébovku, kde budeme, doufám, teď 20. srpna pořádat u příležitosti narozenin Štrůdlu další akci.

Volíte o prázdninách spíše koupání v bazénu, nebo v okolí Prahy v přírodě?

 Určitě mám raději  přírodní koupaliště.

Jaká dovolená byla pro vás zatím nejexotičtější? A kam se letos chystáte?

V posledních letech jsem navštívila hodně exotických míst jako Kolumbii, Kubu, Afghánistán. Také jsem byla jako dobrovolník s neziskovou organizací Protibet v Indii. A musím říct, že to pro mě byl asi zatím nejemotivnější zážitek. Spát v 5000 metrech nad mořem ve spacáku a bát se jít vyčůrat, protože kolem stanu štěkají divocí psi. Dostat ke snídani od Nomádů čerstvé placky. Mít možnost nahlédnout do zde přetřásaných témat hlouběji. A vidět věci mimo naší bublinu, to je to, co mě na cestování nejvíce láká.

Co vy a grilování?

Pro mě záminka, jak pozvat domů, co nejvíce přátel. Jsem z velké rodiny. Nejstarší z pěti dětí.

Takže něco mezi Homolkovými a Hujerovic. Proto mám od malička ráda kolem sebe přátelé,  správný ruch.

Váš moderátorský kolega z Primy Roman Šebrle v rozhovoru pro Naši Prahu říkal, že kampaň pražského magistrátu proti terénním vozidlům bere jako aroganci moci. Vnímáte to stejně?

Myslím si, že šlo o dobrou myšlenku. Využívat více kola, udělat něco pro své zdraví a životní prostředí. Jenže ne pokaždé se vyplatí opisovat od souseda. Chápu, že v Nizozemí to s nákupem po rovince a s dítětem na zádech domů dojet jde. Ale z Anděla na Vinohrady by to možná nezvládl ani Roman, a to je hodně trénovaný.

Jaký největší problém pražských řidičů vidíte vy?

Nedostatek míst pro parkování.

A jaké máte zkušenosti s pražskými taxíky? Doporučujete si ho vzít na ulici, přes dispečink nebo pomocí mobilní aplikace? Nebo raději zvolit alternativní podobnou autodopravu?

 Já používám hlavně aplikaci.

Hodně se mluví, a třeba pražská primátorka Krnáčová to vidí jako zásadní záležitost, o boji proti taxikářské mafii. Myslíte, že politici spíše jen mluví, nebo problémy opravdu řeší?

Díky životu v kapitalismu můžeme rozhodovat o tom, kdo je u moci, stejně jako kdo uspěje a kdo neuspěje. A to nástroji jako volby a výběr za co utrácíme svoje peníze. To je naše svobodná volba. My sami se můžeme rozhodnout, zda mafii podpoříme. Nemůžeme se přeci spoléhat pouze na politiky. U mě je to o nabídce a poptávce. A také o přijetí zodpovědnosti za svá rozhodnutí. Myslím si, že svoboda je hlavně o zodpovědnosti jedince.

Jak bezpečně a komfortně se cítíte v pražské hromadné dopravě?

Pražskou hromadnou dopravou jezdím každý den a nikdy jsem se necítila nijak ohroženě.

A musím říci, že v porovnání se všemi metry ve světě máme to nejhezčí, jaké jsem zatím viděla.

Před časem jste se veřejně svěřila, že vás v noci ve vašem bytě probudil zloděj. Byla byste třeba pro zavedení většího počtu policejních kamer?

Já bych byla pro, abych nezapomínala hlavně zamykat.  V Praze se osobně cítím hodně bezpečně. Mám teď čerstvou zkušenost z Barcelony, kde mě okradli. A to jsem na své věci opravdu opatrná. Hlavně v zahraničí si vše hlídám. Ale tady je to opravdu velký extrém.

Kde v metropoli bydlíte a co se vám v místě a nejbližším okolí (ne)líbí?

Jak už jsem se zmínila, momentálně v Praze 5, na Hořejším nábřeží. Tady musím být trochu kritická, protože schody na Jiráskův most byste si lehce spletli s nějakým squatem. Možná je jen někde cedule veřejné WC, a já si toho ještě nevšimla.

Prý si ráda chodíte zaběhat do Riegrových sadů. Neměla jste někdy problém s volně pobíhajícím psem, který vás považoval za vhodný objekt k ulovení?

Absolutně ne.

Jste moderátorka, fotomodelka i blogerka. Čím si myslíte, že budete za deset let?

Momentálně připravuji velký festival osobního rozvoje, který se bude konat 20. května 2018 na Střeleckém ostrově. A doufám, že v této cestě smysluplných projektů budu pokračovat. A k tomu kolem mě bude i pár dětí. A můj muž.

Vizitka

• Lucie Špaková
• Narozena 2. 11. 1987 v Jihlavě
• Moderátorka TV Prima
• Svobodná, bezdětná