Z historie Pražské tržnice - dříve jatka, dnes za nákupy

Když v roce 1922 došlo ke sloučení okolních obcí s Velkou Prahou, byla uzavřena i všechna jatka příměstská. Výhodou holešovických jatek byla také blízkost železniční dráhy, která umožnila zavedení vlečky přímo do areálu. Dovezený dobytek prošel ihned veterinární kontrolou, případně celní pokud šlo o zvířata dovezená z ciziny. Důležité byly i dobrý zdroj vody a nejčastěji vanoucí směry větru kvůli případnému zápachu v letních měsících.

Jatka byla vybudována na ploše více než 100 tisíc metrů čtverečních a bylo zde možné ustájit až 2700 kusů hovězího dobytka a šest tisíc prasat. Části pro hovězí a vepřový dobytek byly od sebe oddělené uličkou. Trhy na živý dobytek se konaly dvakrát týdně, v pondělí a čtvrtek.

Tehdejší stavitelé neopomíjeli ani estetickou složku celého komplexu. A tak se i dnes u hlavního vchodu můžeme obdivovat dvěma alegorickým sochám, jejichž autory jsou Bohuslav Schnirch a Čeněk Vosmík.

V areálu jatek fungovala od roku 1921 i Řeznicko – uzenářská banka, v jejíž dvoraně probíhaly všechny finanční transakce za koupené a prodané zboží. Pro představu – v roce 1929 bylo prostřednictvím banky prodáno 73 milionů kilogramů masa a 85 milionů kilogramů živého dobytka. Banka sídlila v hale č. 4, nejreprezentativnější budově tržnice. Za zmínku stojí i pěkná novobarokní vodárenská věž ve východní části areálu či památník padlým zaměstnancům jatek v první světové válce.

Areál sloužil svému účelu až do roku 1983, kdy došlo k otevření nových masokombinátů v Čakovicích a Písnici. Pražská jatka poté začala sloužit jako tržnice, ale stav jednotlivých objektů se lepši jen pomalu a situaci nepomohla ani velká voda v roce 2002. I přes některé nedostatky a fakt, že část areálu je nevyužívána, je tržnice oblíbeným místem nákupů Pražanů i cizinců. Největším lákadlem je asi čerstvá zelenina z trhů a levné oblečení. Ale o zájem nemají nouzi i další obchody a služby v areálu.